Blog

Mozzarella in carrozza

16. srpna 2017
rubrika: Recepty

Mozzarella in carrozza

Mozzarella in carrozza je typický recept oblasti Kampánie, nicméně je hodně oblíbený i v regionu Lazio. Jedná se o výborný předkrm složený z plátků bílého chleba, který se naplní mozzarellou, obalí a osmaží. Ideální je využít samozřejmě mozzarellu z buvolího mléka. Existuje samozřejmě hodně obměn receptu, nicméně nejoblíbenější jsou hlavně dva – v Kampánii s buvolí mozzarellou a v Laziu s ančovičkami a šunkou. Nejlépe podávat ihned horký!

Suroviny pro 4 osoby:

200g mozzarella

8 plátků tvrdšího chleba (obvykle toustový)

2 vejce

2 lžíce mléka

mouka

sůl

olej na smažení

Příprava:

Rozklepneme vejce, přidám mléko a sůl. Připravíme si „sendvič“ k obalení. Mezi 2 plátky chleba vložíme tlustší plátek mozzarelly a pěkně přimáčkneme. Namočíme do vajec s mlékem z obou stran, obalíme v mouce a dáme ihned smažit. Bude to hotové za 2-3 minuty. Poté dáme na papír s ubrouskem, abychom odsáli přebytečný tuk. Podáváme jako předkrm, můžeme s čerstvou zeleninou. Dobrou chuť!

Jako každý rok, tak i letos na jaře, jsme se vydali na italský termální ostrov Ischia. Letos poprvé jsme navštívili i zaniklé starobylé město Pompeje, které leží poblíž Neapole. A musím říci, že to byl zážitek opravdu velkolepý. O Pompejích jsem hodně četla i slyšela, ale to, co člověk spatří na vlastní oči, je nepopsatelné. Vůbec mne nenapadlo, že jsou Pompeje tak rozlehlé a hlavně tak zachovalé.
Nejprve tedy něco málo z historie tohoto města. Pompeje bývalo starověké město ležící v Neapolském zálivu v císařské provincii Itala (dnešní region Kampánie). Bylo založeno někdy v 7. století před naším letopočtem. Nejprve bylo pod vlivem Řecka a řeckých obchodníků a až od roku 310 př. n. l. se město ocitlo pod římskou nadvládou. V roce 62, již tedy našeho letopočtu, otřáslo Pompejemi mohutné zemětřesení, které zničilo přibližně 60% města. Z toho se ale Pompeje vzpamatovaly a vše bylo znovu opraveno a vystavěno. Některé stavby, jako Basilica nebo Capitolinum na náměstí Fora, však ještě na opravy čekaly. Ty však už ale nepřišly. To, co nastalo roku 79, víme všichni. Obyvatelé Pompejí byli přesvědčeni, že Vesuv je vyhaslý a tím pádem jim nehrozí žádné nebezpečí. Varovné signály nebrali na vědomí. Vždyť otřesy půdy zde byly na denním pořádku. Zřejmě 24. října 79 došlo k vulkanické erupci Vesuvu, kdy sopečný popel zasypal celé město, zakonzervoval a pohřbil jej. Pompeje byly zasypány až do výšky 6-ti metrů. Obyvatele města však neusmrtil popel, ale jedovaté plyny, které vdechly do plic (na 3. nadechnutí umírali) a vysoká teplota. Jedním, kdo přežil, byl Gaius Plinius mladší, který vše věrohodně popsal. Na šestnáct století pak bylo město ztraceno, než bylo znovu objeveno, a to roku 1748. Od tohoto roku probíhaly rozsáhlé archeologické práce a bylo odkryto mnoho budov a staveb, které si dnes můžeme prohlédnout a nasát atmosféru té doby, i když ne nijak radostnou…
Do Pompejí jsme vstoupili bránou nazvanou Porta Marina, prošli jsme kolem hradeb a vstoupili jsme do města v místě, které se nazývá Quadriportico dei teatri o Caserma dei Gladiatori, nebo-li jakési cvičiště gladiátorů. Ihned za ním stojí Velké divadlo (Teatro Grande). My jsme šli navštívit Malé divadlo (Teatro Piccolo – Odeion). Lze si jej představit jako malý amfiteátr s výbornou akustikou. Poté jsme vstoupili do ulic města, která jsou dlážděná obrovskými kameny, ve kterých jsou dosud k vidění koleje od vozů. Nedaleko od Teatro Piccolo stojí Menandrův dům (Casa del Menandro), který jsme se vydali navštívit. Ve většině takto zachovalých domech se dochovalo i několik barevných fresek a maleb na stěnách, které nabízejí pohled na kulturu tohoto starověkého města. Hlavní a velmi oblíbenou barvou byla pompejská červeň, oblíbená byla také modrá. Menandrův dům je typickým římským domem s atriem, což je centrální prostor nebo zastřešený dvůr a zahradou. Je opravdu neskutečné, jak zachovalé stavby v Pompejích jsou.
Naše další kroky nás zavedly do centra veškerého dění, na náměstí Fórum (Foro). K vidění je zde bývalý Tempio di Giove (Jupiterův chrám) a Santuario di Apollo (Apollónův chrám). Na jižní straně náměstí stála budova senátu. Na západní straně pak městská pokladnice a sýpky, kde dnes najdeme muzeum. Prošli jsme Archi Onorari (velká brána) a pokračovali jsme kolem známého Faunova domu (Casa del Fauno) až k domu Vettiů (Casa dei Vettii). Dům Vettiů, který patřil rodině bohatého obchodníka, je proslulý nádhernou dochovanou výzdobou stěn se stále výraznými barvami. Právě v tomto domě najdeme jednu z nejznámějších fresek – jedná se o mužskou postavu boha Priapa s obřím penisem, který znázorňuje plodnost. Celkově v Pompejích narazíme na erotické výjevy téměř na každém kroku. A nedaleko Domu Vettiů se nachází i nejstarší nevěstinec na světě, tzv. Lupanare. Z města jsem vyšli bránou Porta Ercolano, prošli jsme pohřebištěm (Nacropoli di P. Ercolano) a došli jsme k jedné z nejobdivovanějších z vil, k Vile Mysterií (Villa dei Misteri), která leží už za hradbami Pompejí. Vykopávky zde dosud nejsou dokončeny a stále probíhají. Malby na stěnách tohoto domu zřejmě představují starověké kultovní obřady a jsou zachovány v překrásných a sytých barvách.

Na závěr několik zajímavostí:
  • spolu s Pompejemi byla zničena města Herculaneum, Oplontis a Stabie
  • každou 1. neděle v měsíci je vstup do Pompejí zdarma (tak jako do dalších vybraných památek v Itálii), jinak je vstup za 13€
  • do Pompejí jsme vstoupili kolem 9,30 dopoledne a za dvě hodiny byl vstup do Pompejí uzavřen, jelikož se kapacita naplnila na neuvěřitelných 30 000 návštěvníků
  • od roku 1997 jsou Pompeje zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO
  • dnes stojí vedle pozůstatků Pompejí město Pompei, které čítá přibližně 26 000 obyvatel
  • Pompejích se nachází nejstarší známý římský Amfiteátr, který mohl pojmout až 20 000 diváků
  • Pompejích naleznete mimo jiné také přechody pro chodce (kamenné kvádry) a nebo „fast foody“ (obchody s kamennými lavory, kde uchovávali pokrmy) – to dokazuje nesmírnou vyspělost pompejského lidu
  • symbolem Pompejí se staly sádrové odlitky těl obyvatel v momentě, kdy je zastihla smrt
Ostrov Procida je součástí tzv. Flegrejských polí a byl vytvořen seismickými pohyby země. Hlavní charakteristikou ostrova jsou pestrobarevné domky, rybářské loďky a známý přístav La Corricella. Procida je vzdálena přibližně 25 km od Neapole a patří mezi nejmenší ostrovy v Neapolském zálivu. I přes svoji ne příliš velkou rozlohu nabízí pestré bohatství. Procida je obklopena překrásnými zahradami a citrusovými háji. Původní název ostrova zněl Prochyta, což je slovo řeckého původu a v překladu zní něco jako „nižší“ (ve spojení nižší postavení vůči Ischii). Mezi prvními osadníky byli Řekové a po nich Římané, kterým ostrov sloužil jako „odpočinkové a relaxační“ místo pro potěšení. Ostrov byl často napadán Saracény a devastován zejména piráty z Afriky, kteří brali místní obyvatele do otroctví.
V posledních letech se Procida ocitá na výslunní cestovního ruchu a stává se z ní významná turistická oblast, která je vyhledávána pro své úchvatné pláže a čisté moře. Přímo na hraně moře se tyčí Hrad Il Castrum Porchytae, který má typické středověké hradby. Pevnost zůstala dodnes téměř neporušená. Uprostřed pevnosti se mimo jiné nachází také kostel, ve kterém je historický archiv i knihovna (z roku 1500).
V letních měsících se konají na ostrově zajímavé kulturní slavnosti, které lákají turisty z celého světa. Nejznámější slavností je Sagra del mare (Svátek moře), který probíhá v polovině léta. Během této slavnosti se vybírá nejkrásnější dívka ostrova. Dívky mají tradiční kroje či bohatě zdobené kostými. Na Velký pátek se koná jeden z nejdůležitějších a nejimpozantnějších průvodů – Utrpení Krista a Pašije.
Velkým přínosem je pro ostrov rybolov (Procida má vlastní střední rybářskou školu) a zemědělství. To se zabývá zejména vinařstvím, pěstováním zeleniny a citrusů – na ostrově se pěstují obrovské šťavnaté citrony zvané cedri. Nedaleko od Procidy se nachází malý ostrov Vivara, který je v dnešní době přírodní rezervací pro chráněná zvířata.
Do naší nabídky zájezdů jsme letos zavedli také několik novinek. Jednou z těchto novinek je ubytování v kempech, které nabízejí komfortní mobilhomy a bungalovy. Kempy jsou vhodné pro všechny, kteří mají blízko k přírodě, jsou nenároční a chtějí si užít pohodovou a klidnou dovolenou u moře.
Camping Sabbiadoro leží v těsné blízkosti centra známého italského města Lignana. Nachází se ve stinném borovém háji a je ideálním místem pro strávení rodinné dovolené s dětmi nebo pohodové dovolené s přáteli. Kemp nabízí celou řadu kvalitních služeb a vyžití: restauraci, bar, vyhřívaný bazén s hydromasáží, plavecký bazén, bazén pro děti, soukromou písečnou mělkou pláž, lehátka na terase u plaveckého bazénu, supermarket, připojení na internet (v určených prostorech), prádelnu, prodej novin, animační služby pro děti (mini-club, tancování, hry) i dospělé (acqua-gym, zumba, fitness nebo pilates). Příznivci sportu jistě ocení půjčovnu jízdních kol, volejbalové hřiště, tenisový kurt, hřiště na minigolf, ping pong, možnost windsurfingu či jízdy na koních. Ve večerních hodinách se pořádá bazénová párty. Ubytování je v různých typech mobilhomů (od 2 do 6 osob), které nabízejí veškerý komfort, soukromí a pohodlí.
Camping Tahiti leží v Lido delle Nazioni a je považován za vysoce kvalitní kemp na evropské úrovni. Je obklopen zelení a je ideálním místem pro rodiny s dětmi nebo pro skupinu přátel. Kemp nabízí svým hostům tři různé druhy bazénů – olympijský plavecký bazén (25x12,5 m), exotický bazén s ostrůvkem obklopený palmami (vhodný i pro děti) a nový bazén vypadající jako středomořská laguna obklopena kameny, vodopády a terasou. Jen pár kilometrů od Lido delle Nazioni se nachází známý zábavný park Mirabilandia, který je považován za jeden z největších v Evropě. Zábavný park nabízí přes třicet atrakcí (náročné, středně náročné a nenáročné) jako například největší strašidelný dům v Evropě, vysokorychlostní horská dráha, rafting, lanové centrum, vodní skluzavky, pouťové atrakce, panoramatické obří kolo, fantasyland, dinoland a mnoho dalšího. Nedaleko kempu leží také známá města Ferrara, Ravenna či Benátky, která stojí za vidění. Na recepci naleznete veškeré informace o různých aktivitách a službách – například cyklotrasy, trasy a kurzy pro Nordic walking, výlety lodí, výlety do Benátek, kurzy plavání pro děti, mini club pro děti, různé animační programy a sportovní aktivity, večerní programy, diskotéky a další. Camping Tahiti má restauraci, bar a soukromou písečnou pláž, která je rozdělena na dvě části. Jedna část je vybavena lehátky a slunečníky (za příplatek, u mobilhomů v ceně) a druhá část je volně přístupná (pro hosty s vlastním vybavením). Ubytování je v různých typech mobilhomů, bungalovů a chatek, které se liší velikostí. Všechny nabízejí veškerý komfort, které hosté zajisté ocení.

Neapolská pizza

15. listopadu 2016
rubrika: Recepty
Ingredience:
  • 1 kg hladké mouky (typ 00)
  • 2 lžíce olivového oleje extra virgin
  • 1 kostka droždí (42 g)
  • 5 dl vlažné vody
  • sůl
  • rajčatové sugo
  • mozzarella
  • bazalka
Postup:
Pro přípravu těsta si rozmícháme droždí ve vlažné vodě a smícháme s hladkou moukou, olivovým olejem a špetkou soli. Vzniklé těsto (hladké a pružné) rozdělíme na čtyři bochánky, zabalíme do potravinářské folie a necháme alespoň 12 hodin odležet v lednici. Těsto nenecháváme kynout, to zvládne pak v lednici. Spotřebujeme dle potřeby, ale mělo by vydržet v lednici 5-7 dní. Toto množství je na 4 velké plechy. Množství tedy přizpůsobíme vlastní potřebě.
TIP: Těsto zabalit do folie, kterou raději hodně posypat moukou, aby šlo pak těsto lépe odlepit.
Těsto rozválíme (jde dobře tvarovat i rukama na plechu), vymažeme plech olejem a přeneseme na něj těsto. Pak dáme rajčatové sugo (ideálně oloupat rajčata, nechat svařit a propasírovat, dochutit solí, olivovým olejem a pepřem). Pak dáme mozzarellu a nakonec čerstvé lístky bazalky. Troubu rozpálíme na nejvyšší možnou teplotu, ideálně alespoň 250°C, pizzu pečeme 10-15 minut dle velikosti.
Přejeme Vám dobrou chuť.
Buon appetito!

Zimní čas na Ischii

15. listopadu 2016
rubrika: Cestování
Na ostrově Ischia je i v zimě mnoho událostí a míst, které přitahují pozornost a nabízejí úžasné radostné momenty a okamžiky. A právě takové radosti Ischia nejen v létě, ale právě i v zimě nabízí. Pojďme tedy společně Ischii poznat také z jiné stránky.
Jednou z mnoha událostí, která se na ostrově koná, je bezpochyby připomenutí narození Ježíše v poustevně St. Nicola, která stojí přímo na vrcholku Monte Epomea a je vytesána do kamene. Ze shora je krásný výhled na Neapolský záliv, ostrov Capri, ostrovy Panza a Ventotene i sopku Vesuv. Malý kostel St. Nicola, který taktéž stojí na vrcholku Epomea, patří k jednomu z historicky a nábožensky nejzajímavějších míst ostrova Ischia. Tento "výšlap" se koná každý rok a každý rok přitáhne spoustu místních i turistů, kteří si chtějí užít vánoční čas. Zpívají se vánoční písně, pije se červené i bílé víno a ochutnávají se místní tradiční pokrmy.
Od počátku prosince začínají Ischitánci tradičně zdobit své domovy, ale i ulice, kde se nese duch Vánoc na každém kroku. Lidé již tradičně navštěvují rybí trh ve Foriu (23.12.) nebo živý betlém v Campagnanu (poblíž Ischia Ponte), který je velmi oblíben. Celá vesnička je proměněna v biblický Jeruzalém - ulice jsou pokryty senem a místní obyvatelé jsou oblečeni v kostýmech té doby. Návštěvníci procházejí určenou trasou skrz vesničku a nakonec se setkají s Ježíškem, Josefem a Marií. Všude jsou stánky s občerstvením a dobrým pitím. To vše je možné zakoupit za speciální měnu, která je speciálně vytvořena pro tento kouzelný večer. Dalším zajímavým místem je Il Bosco Incantato (Kouzelný les), který se nachází ve městě Ischia, jen kousek od nákupní čtvrti. Je to místo plné podivných bytostí a zvířat (jednorožci, plameňáci nebo motýli), kteří jsou nádherně barevně osvětleni a jsou použity i různé zvukové efekty, které tomu všemu dodají tajuplnosti. Vstup je zcela zdarma.
Stejně tak jako v letních měsících, tak i v zimním období si zde přijdou na své milovníci dobrého jídla. Typickými vánočními pokrmy jsou například pizza s čekankou, smažená treska, Roccoco (typické neapolské sušenky), Struffoli (smažené těsto sypané mandlemi) nebo Cassata (piškotový dort s ricottou a kandovaným ovocem).
Načerpat sílu lze na ostrově i v době Adventu a zimních měsících. Ischia svým návštěvníkům nabízí mírné středomořské podnebí, hřejivé zimní slunce, pohostinnost místních obyvatel, zátoku Sorgeto, kde ze skal vyvěrají horké prameny přímo do moře, starodávné lázně Cavascura, léčivý pramen Nitrodi či další kouzelná a jedinečná místa, která na ostrově jsou. Je známo, že na ostrově vyvěrá více než 100 pramenů, přesně to však říci nelze. K nejznámějším pramenům patří Nitrodi, Buceto, Fornello a Fontana, Santa Restituta či Citara. Nebo se jen procházet a vychutnat si krásy ostrova.
Vánoce jsou časem klidu a pohody. A na Ischii to platí také. Je to čas plný radosti, přátelství a lásky. Poznejme proto Ischii také z té "zimní" stránky, plné vánočních dekorací, barevných světel, kouzelné hudby a zimní atmosféry.
Ráda bych Vám přiblížila oblíbené svátky, které se na ostrově Ischii každoročně slaví. Svátky na Ischii jsou vždy spojené s velkolepími oslavami. Atmosféra je naprosto jedinečná, typicky italská. Určitě stojí za to, navštívit Ischii v době, kdy se zde některý ze svátku koná. Kromě tradičních křesťanských svátků, jako jsou Vánoce a Velikonoce spojené s vítáním jara, se zde slaví také Vinobraní d´Ischia na konci září.
Svátky v obci Ischia Porto a Ponte: velmi oblíbený je svátek jejich patrona Svatého Giovana Giuseppe della Groce, jenž připadá na první neděli v září. Tento svátek provází velkolepé oslavy, světelná výzdoba, ohňostroje a folklorní představení. Vše vrcholí procesím, kdy sochu Svatého převážejí věřící po moři. Dalším velkolepím svátkem je Svátek Svaté Anny (někdy také nazýván Sagra del Mare - Svátek moře), který připadá každoročně na 26. července. Tento svátek patří mezi ty nejoblíbenější. Zde se snoubí velkolepost s tradicí. Jedná se o slavnost, při které vyplouvají na moře alegorické lodě (tzv. plující divadla s herci, kteří předvádějí různé příběhy). Během večera se přihlížejícím představí postupně každá ze šesti obcí se svojí speciálně upravenou lodí a poté je vyhlášen vítěz nejoriginálnějšího plavidla. Vše je zakončeno simulací hořících stěn Aragonského hradu (jako přípomínka útoku pirátů) a velkolepým ohňostrojem. Tento svátek má prastarý původ: v dřívějších dobách rybáři osvítili své lodě lampami a ozdobili je květinami a poté na nich převáželi těhotné ženy právě ke kostelíku Svaté Anny (patronka šestinedělí), aby zde získali požehnání. Další oblíbený svátek připadá na 26. srpna, kdy se slaví svátek Svatého Alessandra. Tento svátek se nese v historickém duchu. Jedná se o průvod, který vychází z Aragonského hradu v čele s králem, královnou, generály a dvorními dámami. Celý průvod je oděn do tradičních ischitásnkých starověkých kostýmů.
Během oslav (Velikonoční pondělí a svátek Svatého Jana 24. června) se tančí tradiční a složitý ischitánský tanec - N´drezzata. Tento typický tanec se tančí v kruhu. Dalo by se říci, že spíše než tanec připomíná bojové umění. Dle tradice ho předvádějí pouze muži. Hlavního slova se ujímá tzv. mistr, který mluví místním dialektem o způsobu života Ischitánců. V rytmu se poté pohybují všichni účastníci, kteří v pravé ruce svírají mazzariello (hůl) a v levé ruce dřevěnou šavli. Dalšími typickými tanci, které se tančí při dokončení stavby domu, jsou A´vattuta a Ilasteca.
Svátky o obci Forio: 21. - 30. března se zde slaví svátek Maddony Addoloraty, 31. března svátek Corsa dell´Angelo, 14. - 16. června svátek San Vito (Svatého Víta) a 12. září Santa Maria al Monte. Hlavním svátkem v obci Lacco Ameno je svátek La Festa di Santa Restituta, který připadá na 16. - 18. května. V obci Serrara Fontana slaví svátek La Festa di San Nicola al Monte Epomeo, který připadá na 6. prosince. Svátky v obci Barano: 16. srpna se zde slaví svátek La Festa di San Rocco a 24. června již zmiňovaný svátek Svatého Giovanni Guiseppe (Svatého Jana), kdy se tančí tradiční ischitánský tanec N´drezzata.
Navštivte některý z těchto ischitánských svátků a poznejte nezapomenutelnou atmosféru spojenou s místní tradicí a pohostinností.

Dojmy z Ischie

11. října 2016
rubrika: Cestování
Začátkem května jsme se vydali na italský termální ostrov Ischia. Vybrali jsme si cestu autobusem, která vedla přes známá rakouská města Linec a Salzburk a dále pokračovala přes Florencii, Řím až do Neapole. V Neapoli jsme se nalodili na trajekt. Bylo příjemné jarní ráno a z trajektu byl překrásný výhled na Neapol a sopku Vesuv. Mezipřistání bylo na ostrově Proccida, což je nejmenší ostrov v Neapolském zálivu s typickými barevnými domky a historickou pevností. Během plavby jsme míjeli i ostrov Vivara, který je přírodní rezervací. Po necelých dvou hodinách jsme dosáhli břehů ostrova Ischia, který již zdálky nezapře své přízvisko "zelený nebo smaragdový ostrov". Kocháme se pohledem na zelené vrcholky i na nejznámější historickou památku - Aragonský hrad (viz 1. obrázek níže), který je ve sluneční záři opravdu dechberoucí.
Připluli jsme do hlavního města - Ischia, přesněji řečeno Ischia Porto, kde je větší přístav. Celý ostrov má členité pobřeží - skalnaté výběžky nebo písčité pláže. Ostrov dýchá svěžestí a překypuje zelení a středomořskou kvetoucí flórou. Byli jsme ubytováni v malinkém městečku Panza, které je součástí oblasti Forio. V Panze se nachází malé náměstíčko, kde jsou krámky se suvenýry, trh s ovocem a zeleninou, obchody s potravinami i restaurace a kavárny, ideální pro odpolední či večerní procházky a posezení u kávy.
V pondělí nás čekal výlet, a to půldenní okruh kolem ostrova. Půldenní okruh ostrovem by si nikdo neměl nechat ujít. Během okružní jízdy jsme navštívili všech 6 částí ostrova - Forio, Serraru Fontanu, Lacco Ameno, Casamicciolu Terme, Ischii a Barano. Nám okružní jízda započala v Panze a pokračovali jsme dále do Foria (viz 2. obrázek níže), což je nejlidnatější obec ostrova. Z minibusu jsme měli možnost spatřit Poseidonovy zahrady, největší termální park na ostrově, který je ve vlastnictví německých manželů. V této oblasti se také nachází jeden z nejzajímavějších a pro mne i nejkrásnějších kostelů na Ischii - Santa Maria del Soccorso, který pochází z roku 1350. Ve Foriu nalezneme i známé pláže - Chiaia, San Francesco, Cava dell´Isola nebo Citara. V Lacco Ameno, nejmenší obci na ostrově, jsme si prohlédli Il Fungo (Houba) - lávový útvar opracovaný větrem a mořem. Pokračovali jsme dále do obce Casamicciola, kde se nachází přístav a úpatí nejvyšší hory Epomeo. Zde jsme měli ochutnávku typického nápoje - Limoncella, který se vyrábí z citronové kůry, lihu a cukru. Také jsme měli možnost nakoupit tradiční koření (na těstoviny, bruschettu, ryby, aj.) nebo bonbony či místní kosmetiku nebo keramiku. Nabídka suvenýru je zde opravdu bohatá. Naše cesta pokračovala směrem Ischia Porto, kde jsme si ještě jednou prohlédli přístav, do kterého připlouvají trajekty i menší jachty a loďky. Poté jsme projeli Ischia Ponte, což je historická část a zde lze spatřit nejznámější historickou památku - Aragonský hrad, který ční na skalnatém výběžku. Projeli jsme obcí Barano a zastavili jsme na malém parkovišti, odkud jsme měli překrásný výhled na nejdelší pláž ostrova Maronti (přes 2 km, viz 3. obrázek níže) a výběžek Sant´Angelo (viz 4. obrázek níže). Výlet končil v obci Serrara Fontana, ke které patří i nejvyšší hora Monte Epomeo a Sant´Angelo. Právě ve městečku Sant´Angelo, které mne uchvátilo, jsme si mohli projít krámky se suvenýry a pokochat se krásným výhledem. Krámky na pořeží nabízejí širokou škálu zboží - oblečení, pohledy, magnetky, koření, bonbony, vína, místní kosmetiku, typické místní likéry a mnoho dalšího. Také jsme zde ochutnali výbornou zmrzlinu a osvěžující nápoj z čerstvě mačkaných pomerančů a citronů.
V odpoledních hodinách jsme navštívili známý termální park Tropical, který se nachází právě v posledním zmiňovaném městečku - v Sant´Angelu. Po zdolání několika schodů jsme se ocitli ve velké zahradě, kde si návštěvníci mohou vybrat z několika bazénů o teplotě 20 - 40 °C. Je zde také vířivka, sauna, Kneippův bazén, terasa s lehátky a restaurace s krásným výhledem na výběžek Sant´Angela. Tropical park nám poskytl příjemný odpočinek a relax. Termální park zavírá v 18. hodin a přímo před vstupem do parku jsme nastoupili do místní hromadné dopravy, která nás dovezla zpět do městečka Panza.
Další den jsme se vydali k Sorgetu, což je místo, kde přímo do moře ze skal vyvěrají horké termální prameny. Kameny jsou uspořádány tak, že tvoří jakési přírodní vany či bazénky, v nichž se mísí mořská voda právě s horkým termálním pramenem. Zde se můžete koupat v moři celoročně. Ale to jsem trochu předběhla. Sorgeto se nachází v obci Forio, několik minut chůze od městečka Panza. K Sorgetu vede něco přes 200 schodů - dolů jsme to zvádli hravě, nahoru to bylo o něco horší. Po zdolání všech schodů jsme se "usadili" do bazénků a užívali jsme si teplých pramenů, které postupně přicházely a odcházely. Chvíli byla voda studenější, po chvíli zase krásně teplá. Sama za sebe mohu říci, že je to velice příjemné. Nad Sorgetem je typická místní restaurace, kde můžete ochutnat klasické středomořské italské pokrmy - italské těstoviny, lasagne, plody moře či různé druhy bruschetty. Já osobně jsem ochutnala bruschettu (viz 5. obrázek níže), která byla výborná a skvěle ochucená. Vaří zde opravdu výborně!
Po výtečném pozdním obědě jsme se vydali k moři. I přes to, že byl teprve začátek května a moře mělo nějakých 18 °C. Autem jsme přejeli do městečka Sant´Angelo a po několika schodech jsme se ocitli v malé zátoce nazvané Cava Grado. Tato zátoka nám poskytla klidné prostředí pro odpočinek i vykoupání se v moři. A jelikož se již připozdívalo a na pláž dopadaly poslední paprsky slunce, sbalili jsme si věci a vyšlapali jsme po schodech zpátky nahoru.
Poslední den se nesl v duchu nákupů. Vyrazili jsme do obce Forio, kde se nachází velké množství krámků se suvenýry nebo oblečením, ale také velké tržiště, kde prodávají ovoce, zeleninu, limoncella i jiné likéry, koření, čerstvé ryby a plody moře, oblečení, bižuterii, keramiku, kosmetiku a mnoho dalšího. Nakoupí zde opravdu každý. To se již ale blížil čas našeho odjezdu. Musím říci, že i když jsme na ostrově strávili pouhých několik dní, navštívili jsme mnoho zajímavých míst. Ostrov Ischia doporučuji všem, kteří chtějí strávit klidnou, ale i aktivní dovolenou plnou poznání a relaxace.

Tradiční gastronomie

20. června 2016
rubrika: Recepty
Co se týče gastronomie, je Ischia velmi rozmanitá, pestrobarevná a chutná a svou podobností je blízká kuchyni neapolitánské. Mezi tradiční pokrmy a speciality patří samozřejmě dary moře (v případě Ischie je to moře Tyrhénské). Rybáři přivážejí ze svých výprav na moře nejrůznější úlovky - tuňáky, langusty, mořské okouny, sardinky, krevety, mořské ježky, mečouny, kalamáry nebo pražmy. Tradiční pokrmy, které na Ischii nesmí chybět, jsou rybí polévka, špagety se škeblemi (vongole) a s rajčatovou omáčkou nebo špagety tzv. in bianco (tedy pouze s olivovým olejem), linguine (to jsou dlouhé ploché nudle) se škeblemi a s rajčatovou omáčkou nebo s cozze (se slávkami jedlými) a ovčím sýrem. Na Ischii si veli potrpí na alici, což jsou ančovičky, které připravují různými způsoby: naložené v soli, smažené, okořeněné nebo obalené v těstíčku. Typickou specialitou, kterou připravuje téměř každá restaurace, je coniglio alla cacciata (králík na divoko). Samozřejmě nesmí chybět tradiční salát caprese (jedná se o salát z rajčat s mozzarellou). Velmi chutný je i lilek, parmazán, houby nakládané v oleji či kapie v oleji. Velmi využíván je také česnek a tradiční čerstvé bylinky (bazalka, oregáno,...)
A jelikož jsme na italském ostrově, nesmíme zapomenout také na tradiční pokrm - pizzu - jakou je například pizza Romana (základem jsou rajčata, sardinky a mozzarella), dále je to pizza Napoletana (základem jsou rajčata, oregáno, sůl a pepř) a samozřejmě pizza Margarita, která se skládá z rajčat, mozzarelly a bazalky, jejichž barvy jsou symbolem Itálie. Pizza Margarita nese jméno na počest královny Makréty Savojské a název pochází již z roku 1889.
Téměř v každé pekárně na ostrově se pečou zákusky a sladkosti. Speciálním a zajímavým dezertem je Babá. Jedná se o piškotový, nadýchaný dezert, který je naplněn šlehačkou, popřípadě krémem nebo tradičním limoncellem (citronový likér, který je velmi chutný). Dalšími moučníky jsou Boží milosti - plněné taštičky, caprese (čokoládový dort s ořechy), tiramisu, citronové moučníky a zákusky, jablečné záviny nebo pastiera (velikonoční moučník z listového těsta, který je naplněn krémem a kandovaným ovocem).
Nesmím zajisté opomenout místní vynikající vína z úrodných vinic, které se nacházejí na úpatí nejvyšší hory ostrova - Monte Epomea, ale také z vinic z okolí vesnic Serrara, Panza, Cimmentorosso a Ciglio. Od roku 1987 vyrábí vinařská společnost Casa D´Ambra také šampaňské Kalimera. Tradičním likérem je Limoncello, které se vyrábí z citronové kúry a nakládá se do alkoholu s cukrem. Dále je to Fragolino (jahodové víno), Cremoncello (také citronový likér, ale krémový) a v neposlední řadě známé bylinné likéry jako Amarischia či Rosolino.

Ingredience na 4 porce:

  • 2 větší lilky
  • 1 cibule
  • 1 svazek bazalky
  • 2 – 3 balení mozzarelly
  • 2 plechovky loupaných rajčat – mohou být i čerstvá (sloupnout slupku a rozvařit)
  • 100g strouhaného parmazánu (může být i grana padano nebo gran moravia)
  • hladká mouka na obalení
  • olej na smažení
  • špetka cukru
  • olivový olej extra virgin
  • sůl

Postup

Lilek nakrájíme na kolečka asi 8mm, nasolíme a necháme chvilku stranou vypotit jednu stranu, pak osušíme a otočíme, opět nasolíme a necháme vypotit. V hrnci na olivovém oleji osmažíme cibulku nakrájenou najemno, přidáme pokrájená rajčata i se šťávou (celé plechovky/rozvařená čerstvá), špetku cukru a soli, nakonec hrstku pokrájené bazalky (ideálně čerstvé). Necháme prohřát a stáhneme z ohně. Z lilků otřeme vodu, obalíme je lehce v mouce
a osmažíme na oleji. Pokládáme na ubrousek a důkladně vysušíme, aby pak lilky nepouštěly olej. Do zapékací misky začneme skládat jednotlivé vrstvy – rajčatový protlak, plátky lilku, plátky mozarelly, lístky čerstvé bazalky, lehce osolíme, posypeme strouhaným parmazánem. Takto vytvoříme cca 3 vrstvy, poslední vrstvou bude rajčatová, lístky bazalky a bohatě posypeme parmazánem. Pečeme v předehřáté troubě na 180° asi 20 - 30 minut.

TIP: Do rajčatové šťávy můžeme přidat trochu prolisovaného česneku, cca 1 větší stroužek, je to takhle pikantnější a lepší.

Podáváme s čerstvým pečivem.

Bruschetta

10. června 2016
rubrika: Recepty
Ingredience:
  • 6 větších rajčat
  • 1 balení mozzarelly
  • drcená sušená bazalka
  • čerstvá bazalka
  • ciabatta nebo speciální chléb (u nás je k dostání v Makru)
  • olivový olej
  • 2 - 3 stroužky česneku
  • sůl
  • pepř
Postup:
Do mísy nakrájíme rajčata na menší kostky. Česnek utřeme a přidáme do mísy společne s drcenou sušenou bazalkou a najemno nakrájenou čerstvou bazalkou. Vše osolíme, opepříme a pokapeme olivovým olejem. Vše dohromady lehce promícháme. Ciabattu či chléb (dle vlastní chuti) opečeme v troubě nebo na pánvi s trochou oleje. Na opečený chléb poklademe směs z rajčat a na závěr ho posypeme mozzarellou nakrájenou na kostičky. Tento pokrm se skvěle hodí jako předkrm nebo jako lehká večeře.
TIP: Na Ischii se prodává přímo speciální koření na bruschettu, které tomu dodá teprve tu správnou chuť!
Přejeme Vám dobrou chuť.
Buon appetito!

Vítejte na našem blogu

1. května 2016
rubrika: Cestování
Především bych Vás chtěla přivítat na našem novém blogu, kde se dozvíte mnoho zajímavých a užitečných informací ohledně termálního ostrova Ischia. Naleznete zde také tradiční italské recepty a dozvíte se mnoho zajímavostí, které jste možná nevěděli...
Na úvod bych Vám velice ráda Ischii představila:
ISCHIA - italský termální ostrov, který je taktéž znám pod názvy Zahrada Evropy či Zelený ostrov, je vyhledávanou turistickou destinací. Ischia je místem kontrastů, prolíná se zde minulost s přítomností a turisté zde naleznou jak moderní hotelové komplexy či vilky, tak i tradiční obchůdky v úzkých, starobylých uličkách, které na Vás vdechnou závan dávných časů. Ischia je specifická pro svou různorodost - ostrov plný středomořské vegetace, exotických rostlin, piniových hájí, termálních pramenů, hornatého reliéfu a vysokých skalisek, členitého pobřeží, středomořské architektury či půvabných zátok a zálivů. To vše Ischia svým návštěvníkům nabízí a je díky tomu vyhledávaným místem, které skýtá příležitosti k oddechu, relaxaci, odpočinku, ale i k aktivní dovolené.